V režimu vytápění je z rozdělovače vysokou rychlostí přiváděn vysoce koncentrovaný proud vzduchu a okolo vzduchového sloupce vzniká podtlakový rozdíl. V důsledku toho se okolní vzduch z pod stropu a v menší míře z horních polic dostává směrem k proudu vzduchu. S rostoucí hloubkou prostupu se proud vzduchu zpomaluje, podtlak klesá a okolní vzduch se indukuje. Proud vzduchu pak dosáhne až k podlaze.

Aby tok vzduchu účinně procházel do ostatních regálů, měl by být mezi podlahou a regálem ponechán prostor 0,2 až 0,3 metru (m). Zlepšená distribuce vzduchu umožňuje optimalizovat proudění až ve třech uličkách s řadou vzduchových průchodů (viz obr. 1: Proudění vzduchu uličkami).

Řady regálů omezují rotačně symetrické proudění vířivé vyústky vzduchu. Čelní plochy regálů se z hlediska proudění vzduchu chovají jako stěny, což způsobuje vznik stěnových proudů. Ty mají větší dosah než otevřené trysky a větší montážní výšku než distribuční rozvody s volným prouděním. Toto zvýšení může být až 1,5 m.

Ty se vztahují například na skladování potravin nebo farmaceutických výrobků a jsou obvykle nižší než 25 stupňů Celsia. V případě přímého přívodu vzduchu na horní police nesmí teplota přiváděného vzduchu v režimu vytápění překročit horní mezní teplotu. To umožňuje pouze malý rozsah teplot a následně nízký tepelný výkon, což znamená, že pro udržení teploty je třeba instalovat poměrně velký počet VZT jednotek.

Zde přicházejí ke slovu vířivé vyústky vzduchu, které zvyšují teplotní rozsah a tepelný výkon. V režimu vytápění je proud vzduchu vysoce koncentrovaný a není třeba přivádět vzduch přímo do horních polic. Díky tomu lze přivádět přívodní vzduch o teplotě přibližně o tři kelviny (K) vyšší, než je požadovaná teplota horní hranice. Požadovaného tepelného výkonu pak lze dosáhnout s menším počtem jednotek, čímž se sníží počáteční investice i provozní náklady - a to je samozřejmě dobrá zpráva i pro životní prostředí.

V letních měsících lze nastavené teplotní limity udržovat pomocí recirkulačních nebo venkovních vzduchových jednotek. Venkovní vzduch lze využít k přímému a/nebo nepřímému chlazení. Důrazně se doporučuje automatická regulace systému, aby se tyto teplotní limity striktně dodržovaly.

Pokud je třeba dodržet spodní a horní teplotní limity, je rozhodující vertikální teplotní gradient. Například pokud je třeba skladovat zboží v rozmezí 18 až 21 stupňů Celsia (3 K), nesmí výška haly překročit 12 m s gradientem 0,25 K/m.

Pokud se v hale používají dieselové vysokozdvižné vozíky, jsou závazné další technické předpisy platné pro danou zemi. Aby nedošlo k překročení přípustných koncentrací škodlivin, je třeba v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravit průtok přiváděného vzduchu.

Moderní elektrické vysokozdvižné vozíky jsou napájeny lithium-iontovými bateriemi. Při nabíjení se neuvolňuje vodík, což je oproti standardním olověným akumulátorům zvýhodňuje. To také znamená, že jejich nabíjecí stanice nemusí splňovat požadavky směrnice ATEX pro ochranu a prevenci výbuchu a není třeba přijímat žádná dodatečná opatření pro větrání. Pokud se používají regálové přepravní systémy, je třeba při výpočtu chladicího zatížení zohlednit teplo uvolňované těmito systémy.